po dlouhé a zákeřné nemoci sem se konečně navrátil do starých dobrých zajetých kolejí studentského života plného malých radostí, náhodných kaleb a rozepsaných esejí. tento týden se nicméně zatím nese ve znamení
skip shopping a
sustainable stealing, ustálených to vazeb a počínání, kterým sme my ó chudí a hrdí studenti kolejí goldsmid hauzu obohatili anglický slovník a možná i vytvořili precedens pro udržitelný rozvoj života v centrálním londýně pro vrstvy nemajetné. že nábytek v londýně nemá cenu kupovat sme věděli už dávno (viz židle a stoleček pro ty, co navštívili a co ví), ale že nám bílé límečky z nedalekého nations hauzu nabídnou takovéto luxusní křeslo, to bylo moc i na silnější nátury. slovo dalo slovo, ruka s rukou se spojila, a po velkém haló, kdy se kouřící bílé límečky staly svědky a zároveň užaslým publikem této nestydaté loupeže z kontejneru plného kancelářského nábytku, bylo už křeslo majestátně neseno oxford street. to vše za denního světla, přihlížení turistů a se školníma aktovkama na zádech. avšak límečky na nás ušily boudu a rozhodly se naše studentské doupě revolty zdemolovat, projistotu s celým přilehlým blokem budov. v polovině června, neodvratně. my se ale nevzdali a začali rozkládat systém a nevkusnou nadvládu byznysu a límečků tím, že sme si začli pomalovávat stěny v pokojích. střízliví sme pak pochopili, že až na to, že naše stěny teď vypadají naprosto úchvatně a jakoby umělecky, sme ničeho nedosáhli. proto sme se včera pod rouškou noci vydali na další lup, tentokráte do obávané bašty předraženého konzumu a vlajkové lodi britských supermarketů -
marka a spencra. jejich slogan
simply food sme pochopili po svém a vrhli se na přetékající kontejnery plné hygienicky zabaleného jídla. nóbl obchoďák se na nás tentokráte vybavil a všechny pytle důkladně označkoval modrým inkoustem. modří jak šmoulinka a spokojení s nočním lupem se vracíme na koleje, někteří podarovávajíce houmlesa po cestě (když sem se vracel já, tak tam ještě fakt neležel), a taky hladové brity na kolejích. novodobí robin hůdové, tak si teď říkáme. a čím víc obarvenej šmoula, tím větší drsoň a lidumil. no prostě už roupama nevíme, co dělat.
normálně to křeslo mívám na zemi, ale na posteli to křeslo líp vyniklo. (je to kvůli té nakreslené mapě balkánu za křeslem).
křeslo v akci na zemi. jinak zdůrazňuju dopředu, že na dotazy typu
proč máš mokrej zadek? neodpovídám.
jó psát si takhle texty po zdi, to je požitek. (
sustainable stealing includes a favourite-song robbery. got you, ewka!)
6 komentářů:
to kreslo je klenot! jak vyvazene kombinuje eleganci s kancelarskou strohosti! a mas pekny plakaty .)
Napoleon Dynamite: Heck yes! I'd vote for you.
Pedro: Like what are my skills?
Napoleon Dynamite: Well, you have a sweet bike. And you're really good at hooking up with chicks. Plus you're like the only guy at school who has a mustache.
Kreslo je hezky ale nalejme si vina, tu skatuli z centra londyna je potreba srovnat se zemi. Back to Czech.
Kreslo je hezky ale nalejme si vina, tu skatuli z centra londyna je potreba srovnat se zemi. Back to Czech.
em: tak tak, kreslo a plakat napoleon dynamite (zakoupeny normalne za penize) sou to, co dela pokoj pokojem.)
sheyi: no to sem si rikal taky,ale zmenil sem nazor,po tom co sem slysel,ze tu misto toho postavi luxusni byty,obchody a kancelare (co jineho,ze) za pro me ani nevyslovitelny castky bimbijard.a jestli se do nich nastehuje sir mccartney,tak to uz bude uplnej konec centralniho londyna...no vy mate jedine stesti,ze ty vase novaky nemuzou prazsti developeri srovnat se zemi,pac oni se tak vysoko nikdy nevysplhali:)pak by do hry taky vstoupily emoce...
tak zamrzani se meni v provar: uz i v praze http://www.youtube.com/watch?v=ZZALrVQGNXc
a proc mas teda mokrej ten zadek??
Okomentovat