36 North Row

je moje nová londýnská adresa. A taky novej blog, kterej si nebude zakládat na kvalitě, ani na kvantitě. Aby po mně něco po tom roce života v metropoli zbylo něco, co doufám budu muset před svýma rodičema a dětma a vnoučatama a pravnoučatama úzkostlivě tajit. Kéž by.
Ode dneška bydlím ve svojem (už nyní) hýčkaném jednolůžkovém kutlochu, poprvé po 22letech sám! Adresa hodící se spíše k bankéřskému povolání, než k pečlivému, zakřiknutému studentíkovi z východní Evropy, který dře fazole v tomatové omáčce s chlebem, místo aby vyrazil a Anglánama do studentského klubu na dotované pivo. Ale vysněnej džob tu na člověka čeká na každém druhém rohu, takže help yourself a život na vysoké noze cobydup. Pokoj s výhledem na Oxford Street, takové místní Příkopy, v životě už nebudu bydlet na tak nóbl místě. Pět minut pěšky od Hyde Parku, kde nám dneska kromě veverek zapózovala i liška a pár černých labutí na jezírku. 15minut pěšo ke královně. No prostě maximální spokojenost. Jen škoda toho požárního hlásiče v pokoju.
Každopádně velkej dík Blechoňovi, u kterého sem tři dny luxusně zabivakoval v obývaku a žil si jako král s wifinou. Tož tak bez pointy pro začátek, přece jen sem nemocnej a neměl bych se moc přetěžovat. Du testnout ten hlásič.

Tak doufám, že aspoň někdo to bude semtam číst, ať je tam nějaká ta odezva a ať na mě jako úplně nezapomenete, že. Kotrmelce stejně končí a Respekt je barevnej, tak co.

skoro jako Švehla. North Row, Westminster