All work and no play makes Jack a dull boy.

Věřte nevěřte, sem studijní typ. Ne že bych doslova studoval, ale celý den trávím na univerzitním kampusu, i to je po ročním balkónkování na Žižkově co říct. Možná je to tím, že nemám na jídlo, pití a vlastně ani dopravu zpět na koleje, ale především tím, že je pořád co dělat. Třeba takový Freshers Fayre, veletrh různých univerzitních klubů a societies, geniální věc. Trval dva dny, člověk chodil od stánku ke stánku a když byl tak blbej jak já, zapsal se třeba do turecké společnosti, protože měli dobrý sladkosti. Nebo do British Royal Navy (páč bristká armáda chtěla dokázat britské občanství), protože měli srandovní čepičky a holky v uniformě. Nebo do surfařskýho klubu, protože ty opálený děcka v bahamských košilách slibovaly výlet dodávkou k západnímu pobřeží, kalbu s táborákem na pláži a kdovícoještě. Nebo na frisbee zápasy, páč mi dali talíř zdarma. Nebo do společnosti Masaryk, protože mi to znělo povědomě. Nebo do různých indie klubů, origoš cédéčka zdarma. Nebo na squash. Nebo do film society, páč mě přes týden pustili na promítání filmů, dvd zdarma. Nebo do východoevropského Folk Ensemble, který na letošek plánuje přezpívání Arctic Monkeys do češtiny, finské ožralecké balady a středoevropské disco (!?!). Nebo do Rare FM, které vysílá 24nonstop po netu a v okolí kampusu po vlnách a kde, pokud se zadaří, budu mít přes rok vlastní hodinovou šou. A taky dávájí lidem lístky na koncerty, aby pak na ně psali recenze. Všude poplatky na Británii veskrze lidové, většinou kolem 5liber za rok. V ceně samozřejmě různé párty, které sem se snažil tento týden hojně navštěvovat, ale celkem zklamaly. Teda až na ztrátu kreditky, kterou mi dneska vrátil v suproši jeden Ind za kasou, páč sem si ji tam na nějakých pětadvacet hodin pozapomněl. No bylo na ní dost valut pro financování státního převratu v Barmě pod taktovkou opozice mnichů, takže zprdeleklika. Zatím sem výběr klubů smrskl na pět. A taky sem dneska dostal přiděleného osobního tutora, náhoda tomu chtěla aby to byl Slovák. Je druhák a je placenej od toho, aby se mě přinejmenším jednou týdně zeptal na to, jestli se cítím dobře, nedopadá na mě stres a splín, jestli náhodou nepropadám kvůli tomu, že se se mnou rozešla moje holka, a jestli bych se třeba necítil líp, kdyby sme zašli do slovenské hospody na české pivo. Holt se těch 250 000korun ročního školného, co studenti UCL platí, musí nějak utratit. Fakt sranda.


pomalu se zabydlujem aka kreditka zůstala v terminálu