lets have bizzare celebrations

vsechny eseje dopsany a konecne spousta volneho casu. minulej ctvrtek sme s ewkou vyrazili na of montreal, s fryars a black kids jako predskokany. fryars je projekt osmnactiletyho typka, kterej hraje na klavesy, zpiva, toci cudlitkama a klika na mysku. svoje dva kamose, kteri mu doplnili basovou linku a bubny, promitl v klubu na stenu, takze to z dalky vypadalo, jakoze hraje cela skupina. moc efektni. poslouchatelnej alternativni indie popik, hlubokej trepavej hlas trosku ala antony and the johnsons. "hi, im fryars. ive been fryars and i always will be." co ja delal v osmnacti? kopal tetrapanaky zelene na maracane. video z koncertu pro predstavu. americka cerna decka sou podle me zbytecne vyhajpovany a se svym az moc pruhlednym wannabe-the go!team by spis mely tocit reklamu pro beneton, nez predskakovat oOoOo of montreal. vubec sem netusil, ze se to zvrhne v takovou sou. cekal sem spis ty jejich beatlesacky vokaly, ale nakonec prehrali snad cely album sunlandic twins, takze prijemny 80s disco beaty a syntaky a neodolatelne oOoOooOOOooo a papapaappaaaaa v podani frontmana kevina barnese. v pulce koncertu si odskocil do satny a vratil se prevlecenej do podvazku a uplyho elastickyho trikotu s vycpanym pindourem. hazel takovy laskovni pohledy, ze sem si chvilku myslel, ze se me snazi sbalit. konecne neco jineho nez britske kytarovky a hudba, ktera vas nepusti dom bez debilniho usmevu na tvari. wraith pinned to the mist and other games, so begins our alabee, the party´s crushing us se tak staly mojim soundtrackem minuleho tydne.
vcera sem poprve zasel do popagandy, vecer organizovanej studentama, pro studenty a ve studentskym klubu. regulovana cena piva, mimojine i tocenej starac. 5liber za 3skupiny, fair enough. potom djs a hudba jakou mame radi viz miniaturni necitelnej plakatek.support v podobe cecho-svycara alana. na prumerne brontosaurus chorus sme se sice teprve rozbruslovali, ale na paradni they came from the stars i saw them (byvali popovejsi the reality) sme uz pogovali v prvni rade. neuveritelny, co udela nulova vzdalenost mezi podiem a publikem a charizmatickej zpevak, naprostej silenec a mozek kapely. nevim na cem frci, ale je neuveritelne vtipnej a v kombinaci s koketni klarinetistkou, co udajne vystudovala LSE (takovou lepsi britskou VSE) sou proste...no posudte sami, naposled tak dobre tocil cudlikama apparat v akropoli.



po nich nastoupili soso modern. mimozemstani, co pristali na novym zelandu a po ceste nabrali uchylnyho japoncika, nam ukazali, jak se ma hrat nazivo. svojema kreacema, energii, pyzamovityma intergalaktickyma obleckama a originalitou strcili do kapsy i letosni vystoupeni the bestie boys na srbskem exitu, kterym uz nejaky chybela stava. ti kluci novozelnadsti si semtam odskakovali zapogovat mezi nas, pak do hlediste shodili mikrofon, coz rozbourenej dav pochopil jako signal k totalni destrukci vanocni vyzdoby v klubu. sak ja vas tam ondreji, radime a stano zavedu, at vidite jak se bavi mistni kids. jestli ste vsechny ty odkazy preskakovali a videa vypinali, tak tohle si urcite pustte a vydrzte alespon minutu a pul, teprve pak se to poradne rozjede. so so modern v cele svoji krase:



a nejake to zamysleni na konec. omezime se jen na otazniky, odpovedi hledejte u sebe. proc u nas neexistujou poradne studentske kluby s zivyma kapelama kazdej tyden? je to duvod proc zavest skolne? proc u nas vlastne nejsou zacinajici kapely, na ktere bysme do takovychto klubu radi chodili a radi je decentnim vstupnym podporili? proc se u nas zacinajici experimentalni kapely omezily na susteni igelitovym sackem? konec jako vzdy pritazenej za vlasy, sak uz je mam zas pekne narostle. tak to by stacilo, stejne to nikdo nedocetl az sem. a kyby nahodou jo, tak uz se muze tesit na vikendovej report o nejlepsim bubnovani od dob joy division z bloc party koncertu v alexander palace. god bless and good nite.